Kde se bere chuť ničit 2

16. listopadu 2013 v 8:00 | Vyleťal Jiří |  Moudra a mezilidské vztahy

Všude byl jasný zájem, aby výrobní a jiné provozy dál fungovaly, což se při diletantismu a upřednostňování
politických zadání dělo všelijak krkolomným způsobem,nicméně nikoho nenapadlo se něčeho se zbavovat,
uzavírat provozy, rozprodávat výrobní zařízení,ničitbudovy a likvidovat celá hospodářská odvětví.
A právě v oné systematické destrukci se naprosto radikálně liší přesuny majetku po roce1989 ode všeho, co tu bylo předtím. Proč? Ve velmi ceněné knize kanadské novinářkyNaomi Kleinové "Šoková doktrína-vzestup kalamitního kapita
lismu" se dočteme o již zmíněné Chicagské neoliberální škole Miltona Friedmana.
Hlavní tezí této školy je představa totální a ničím neregulované ekonomiky. Ta může být v plné míře
realizována jenom tam, kde se před jejím zaváděním nevyskytovaly žádné překážky ve smyslu nejrůznějších forem tradic, sociální soudržnosti,solidarity, zvykového i kodifikovaného práva,vzdělanostní úrovně apod. To vše je nejlépe zcela vymýtit, aby absolutní ekonomika, která si klade stejně absolutní nárok na člověka-o ekologii ani nemluvě-
přicházela do prostředí vyprázdněného a ničím neformovaného.Jinak též-vzpomeňme na vzletná slova investorů-
stavět na zelené louce.Kde se bere tento nelidský požadavek připomínající nacistickou eugeniku s árijskými
nadlidmi a neárijskými podlidmi? Jedněmi, kteří jsou vybaveni schopnostmi vládnutí nad světem,a druhými, jejichž
svobodná vůle musí být zmanipulována a nakonec vyprázdněna, aby byla dle potřeb mocných naplněna libovolným obsahem?
Naomi Kleinová nás na počátku svého mimořádného díla uvádí do spojených států
padesátých let. Americká CIA si u psychiatra Ewena Camerona objednala výzkum, který měl objevit
metodiku,pomocí níž by bylo možné zcela vyčistit dosavadní paměť člověka, aby následně mohla být naplněna
novým obsahem.Původním záměrem bylo připravit americké vojáky na situace,donichž by se mohli dostat v
severokorejském zajetí. Tehdy probíhala korejská válka a sověti již čímsi podobným disponovali.
Ewen Cameron se se svým týmem na McGillově univerzitě v kanadském Montrealu pustil do díla, které připomíná
praktiky doktora Mengeleho v Osvětimi. Své pacienty podroboval opakovaným sériím elektrošoků, po nichž se dlouhé hodiny svíjeli na zemi, křičeli a rozkousávali si rty. Cameron jim vpichoval drogy do žil, věznil je v temných kobkách a podával jim nepravidelně jídlo, aby ztratili pojem o čase. Bezbranné a jemu na milost a nemilost odkázané pacienty
oslňoval kmitajícím světlem a pouštěl jim do reproduktorů ohlušující nesnesitelné zvuky. A skutečně, tito lidé se po
sériích fyzického a psychického mučení začali chovat jako malé děti. Neudrželi stolici, pískali kojeneckými hlásky a
poskakovali po postelích s drátěnkami. Své trýznitele považovali za rodiče.Po léčbě šokem(vzpomeňme na rétoriku
našich polistopadových ekonomických guru i geniální Formanův film Kukaččí hnízdo),která měla do posledního zbytku
"vymýt mozek",začal Cameron se svým týmem plnit vyprázdněné lidské vědomí novým "nezkaženým" obsahem.
Do sluchátek byly pacientům šestnáct až dvacet hodin denně pouštěnypochvalné ódy na vlastní genialitu a
dokonalost(vzpomeňme na rozličné marketingové a manažerské příručky, resp. na jeden českýfilm, v němž šlo o zvýšenídojivosti krav).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama