tajemství slunovratu

8. června 2013 v 8:00 | emailpošta


Tajemství slunovratu
Skalní hrad Sloup na Českolipsku je vskutku podivuhodnou stavbou, která vzbudí náš zájem
nejen svým vzhledem, ale i dějinami. Zaujmou nás například tajemné nápisy ve sklepeních,
hradní kaple je zase orientovaná podle přesných astronomických výpočtů...
V hradních sklepích Sloupu se nacházejí četné nápisy a reliéfy. Ty odedávna podněcovaly
fantazii romantiků a zhusta bývaly připisovány templářům. Po roce 1680 začali skalní hrad
obývat poustevníci, kteří unikátní stavbu doslova provrtali a změnili původní dispozici.
I na stěnách vězení se nacházejí obrazce:ukřižovaný, osmicípá hvězda, sedm tanečníků s meči,
jezdec na koni, fragment hebrejského písmena, přesýpací hodiny, sluneční znamení, hlavy aj. Nápisy zřejmě pocházejí z 15. století. Mystická a náboženská symbolika (včetně hebrejského písmena) nás však nutí hledat původce těchto pískovcových graffiti mezi zmíněnými poustevníky. Ty na Sloup přivedl Ferdinand Hroznata z Kokořova.
První zdejší eremita, Konstantin, tu působil od roku 1690. Konstantin byl prý profesí stavitel, a tak přestavbu hradu na poustevnu řídil osobně. Po Konstantinovi se na Sloupu usadil další poustevník
-malíř Václav,který na východní straně skály vymaloval sluneční hodiny. Konec poustevníků v Čechách, tedy i na Sloupu,zapříčinil dekret císaře Josefa II. z roku 1785.
Je celkem zajímavé, že poustky na Sloupu neobývali nějací náboženští blouznivci, ale docela zruční a šikovní lidé-stavitel, malíř schopný zkonstruovat sluneční hodiny. Tato skutečnost nabude ještě většího významu, když poodhalíme tajemství skalní kaple. Pokud od vězení pokračujeme po schodech vzhůru, dostaneme se do horní partie, k lucerně kaple podzemního kostela.
Hlavní stěny jsou pootočeny o 3-4 stupně oproti světovým stranám: severojižní stěny nesměřují k vrcholu hory Klíč na severu, ale k jejímu pravému východnímu svahu, k místu, které bývalo na mapách nazváno Půlnoční stráň.
Sever byl navíc zjevně určen podle Polárky a nikoli podle kompasu, což tehdy nebylo u takových staveb obvyklé. Kosé stěny osmiboké lucerny nejsou kupodivu odkloněny o 45 ° k vedlejším světovým stranám, ale přesně k východům a západům Slunce o zimním a letním slunovratu. Proč? To zůstává tajemstvím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama