Mluvíme s kočičkami

21. března 2011 v 14:35 | Izabela Klimová |  Esoterika

Miluji kočičky.Doma mám dvě nádherné kočičí bytosti,kocourka Uhlíčka a kočičku Stázičku.Když se vrátím domů mě čekají,
jako dvě malé děti.A když na ně promluvím,není to o tupém zírání,ale o intenzívném opětování pohledů,o pozornosti,
kterou mi věnují,o projevu laskavosti otíráním se o mé ruce,nohy a o nádherném předení.
Pokaždé,když mi některá kočička skočí na klín,mám pocit,že mě chápou a přesně vědí,jak jsem na tom s náladou.
I když asi nerozumí každému slovu,přináší naše vzájemná komunikace silný emocionální pouto.Někde jsem četla,že
pokud člověk se svou kočkou mluví,z toku a intonace řeči,získává přibližně stejné informace,jaké dostává miminko,
když na něj mluví matka,mazlí se s ním a láskyplně se usmívá.Mluvení s kočkou prohlubuje vztah a emocionální
blízkost s člověkem.Někdy se náš monolog může změnit v dialog s kočičkou,když nám svým mňaukáním odpovídá.
Náš hlas přenáší lásku a znamená verbální hlazení,které má pro kočku velký význam.Posiluje to pocit,že je milována
a že je v bezpečí.Moje kočičky jsou mé drahé bytosti,kterým se svěřuji se svými radostmi i bolestmi a vím,že to chápou.
Je úžasné vědět,že jsme obklopeni krásnými bytostmi,které nás chápou a sdílejí s námi naše životní osudy.Bez nich
by bylo zde velmi smutno.Za sebe rozhodně mohu říct,že kočky můj život velmi obohacují a obšťastňují.
Patří jim za to moje velké Mňau!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama